Růžová sobota (AVON POCHOD 2017)

Hezký den všem!

Dnešní článek bude o desátém červnu, o sobotě, kterou jsem strávila v Praze. Do Prahy jsem odjela už v pátek, i když to chvíli vypadalo, že ani neodjedu :D Jízdenku jsem měla objednanou na pátou hodinu odpoledne. Problém číslo jedna - autobus má 40 minut zpoždění. Dobře, jdu do nedaleké kavárny na kafe a počkám. Když už tedy se tři čtvrtě hodinovým zpožděním autobus dojel, sedla jsem si do něj a čekala jsem, až vyjedeme. Nastává problém číslo dvě. Asi po pěti minutách strávených v autobusu, ve kterém nebyla zaplá klimatizace a ve kterém bylo tak sto stupňů, se ozvala stevardka, že pojedeme až za půl hodiny, protože si pan řidič musí dát pauzu. Nakonec jsem tedy místo v pět odjížděla asi o čtvrt na sedm a místo o půl osmé jsem do Prahy přijela ve tři čtvrtě na devět. P o h o d a.
Ale teď už k sobotě, ano?

Ráno jsme se s mojí milovanou Terezkou probudily a začaly jsme se chystat na letošní AVON pochod - akci, které se účastní miliony lidí ve více než 58 zemích světa na důkaz podpory ženám s rakovinou prsu. První AVON pochod se uskutečnil v roce 2001 a od tohoto roku se stal pravidelnou akcí, která pomáhá zachraňovat životy žen po celé České republice, motivuje je k prevenci a přivádí na pravidelné kontroly do screeningových center. A teď  zpátky k nám. Po probuzení jsme se vydatně nasnídaly, měly jsme výborný buchtičky s krémem, ještě jednou děkujeme :D, a pak následovala taková ta holčičí klasika, znáte to. Učesala jsem se, namalovala, nachystala věci, nahodila růžové tričko/šaty a vyrazili jsme ještě spolu s Terezčiným tátou. Jeli jsme na Staroměstskou a už v metru jsme potkali plno lidí v růžových a šedých tričkách, které sloužily jako vstupenka na AVON pochod. T. si tričko koupila až na místě a já mezitím, než se převlíkla (:D), šla ukořistit (záměrně píšu ukořistit, protože to byl opravdu boj) dva růžové balónky, protože jsme je prostě chtěly! A povedlo se!

Pochod začínal ve dvanáct hodin na Staroměstském náměstí. My jsme vycházeli později, nebylo kam spěchat, a kolem půl druhé jsme dorazili na Štvanický ostrov, kde probíhal program.

Uvelebily jsme se s T. v trávě, popíjely jsme gin s tonikem, poslouchaly jsme hudbu, povídaly jsme si a bylo nám fajn. Nám je spolu vlastně vždycky fajn ❤️

#Navždy 

Byla jsem ráda, že počasí vyšlo krásně, protože jsem z toho měla trošku strach. Nebylo nesnesitelný vedro, ani zima. Chvilku svítilo sluníčko, chvilku bylo pod mrakem a hlavně nepršelo! Za mě naprosto ideální.

Ještě se musím vrátit k těm už zmíněným tričkům/šatům. Mají skvělý střih, jsou z neskutečně příjemného materiálu a tak skvěle se nosí, že bych ráda pochválila Lukáše Macháčka za výborně odvedenou práci. Budu je nosit i normálně ala chodící cukrová vata. No co. Byla by přeci škoda vytáhnout je jen jednou!

Po neustálém naléhání nám Terezčin tatínek zařídil růžové pásky a my mohly do VIP sekce, kde jsme se nadlábly dobrot a daly si něco k pití (to bychom nebyly my dvě), vyfotily jsme se s největšíma fešákama a ještě jsme se dostaly jako křoví do reportáže vysílané v TOP STARU :D 

V 16:40 bylo na programu vypouštění balónků. 

Věděla jsem, že jestli budu ten den plakat, tak to bude v tento moment. Celá tato akce pro mě byla srdeční záležitostí, celý den jsem byla tak trošku naměkko a když paní na pódiu pronesla větu "určitě každý z vás má teď někoho, na koho myslí, kdo tady nemůže být s námi", bylo hotovo. Poté začala hrát hudba, Michal Hrůza začal zpívat písničku Venuše a my na pokyn vypustili balónky. Pamatuju si, jak jsem se koukla na nebe plné balónků a pak se rozhlídla kolem sebe a věřte, že jsem v tom pláči nebyla sama. Ani zdaleka. Cítila jsem se zvláštně. Byla jsem vděčná, smutná, zároveň svým způsobem i šťastná. Na jednom místě tolik lidí, kteří se rozhodli pomoct, tolik lidí, kterým nejsou lhostejné lidské osudy jiných, a pravděpodobně i plno lidí, kteří kvůli této strašné nemoci ztratili někoho blízkého stejně jako já.  
Ten balónek byl pro Tebe.

Letos se na projekty boje proti zákeřné rakovině vybralo 7 900 000 Kč a pochodovalo kolem 22 tisíc lidí. Neuvěřitelné. Hřeje mě to u srdce a jsem ráda, že jsem taky mohla přispět a zúčastnit se tak krásné akce.

Příští rok připadá AVON pochod na sobotu 9. června. Uvidíme se tam?

P.