Konečně zase píšu? Co se dělo, děje?
Ahoj, všichni,
dívala jsem se ze zvědavosti do publikovaných článků a ten poslední jsem napsala před více než třemi měsíci. Upřímně mi to nepřipadá jako tři měsíce, ale jako věčnost. Nebudu se tu nějak obhajovat nebo vymlouvat. Prostě a jednoduše jsem na psaní článků neměla vůbec náladu a říkala jsem si, zda ještě někdy nějaký vůbec napíšu. Ale věřila jsem tomu, že ano. Až přijde ta správná chvíle. Já dělám věci od srdce a nerada se do něčeho nutím. Píšu, když se na to cítím, když mám na to náladu, když mám chuť se kreativně vyjádřit a vyřádit.
Konec roku byl horská dráha jak v práci, tak v osobním životě. Dělo se toho hodně a nebylo to moje nejšťastnější období. Vše na mě dolehlo a já byla většinu času hromádka neštěstí. Prosinec je od jisté doby nejtěžším, nejnáročnějším měsícem z celého roku a ani ten minulý tomu nebylo jinak. Vánoce jsem si ale užila, co nejvíce to šlo. Napekli jsme s taťkou pět druhů cukroví, opět za jeden jediný víkend - taková naše tradice už, dostala jsem krásný dárky, který jsem si přála, a bramborový salát, který doma máme každé Vánoce už od mého dětství, byl opět exkluzivní, takže za mě dobrý!
Do roku 2021 jsem nevstupovala s nějakými přehnanými očekáváními, ani s klasickými frázemi, že bude snad lepší než rok předešlý. Jsem asi jedna z mála lidí, pro které rok 2020 nebyl vůbec tak špatný. Tak nějak jsem si ve svém životě udělala pořádek, uvědomila jsem si, kdo je pro mě důležitý a kdo mě spíše táhne dolů, skončila jsem v práci, která mě nenaplňovala, dostala místo ve skvělé firmě, kde 1. března oslavím rok, měla jsem kolem sebe skvělé lidi, díky kterým jsem zažila spoustu skvělých věcí. Do nového roku jsem vstupovala s pocity vděčnosti za to, co mám, a se zvědavostí, co mi 2021 přinese a kam se můj život bude ubírat. No a řeknu vám, dlouho jsem čekat nemusela a přišlo něco, čemu doteď úplně nerozumím, ale co je vlastně strašně krásný... Víte, jak se to říká, přijde to, když to nejméně čekáte.
Na předminulý víkend jsem měla skvělé plány, ale jak už to někdy bývá, musela jsem je změnit a přesunout až na tento, který bude. Ten předminulý jsem nakonec strávila především ležením v posteli a koukáním na Netflix :D Mimochodem... Seriál Umbrella Academy, doporučuju! Skvělý!
No a minulý víkend jsem strávila doma s rodinou. V týdnu jsem zvedla telefon a zavolala taťkovi, jestli můžu přijet, protože už rozhodně nechci být zase sama, zalezlá ve svém pokoji. Čas strávený na místě, kde jsem prožila většinu mého života, byl přesně to, co jsem potřebovala.
