Konečně zase píšu? Co se dělo, děje?

Ahoj, všichni,

dívala jsem se ze zvědavosti do publikovaných článků a ten poslední jsem napsala před více než třemi měsíci. Upřímně mi to nepřipadá jako tři měsíce, ale jako věčnost. Nebudu se tu nějak obhajovat nebo vymlouvat. Prostě a jednoduše jsem na psaní článků neměla vůbec náladu a říkala jsem si, zda ještě někdy nějaký vůbec napíšu. Ale věřila jsem tomu, že ano. Až přijde ta správná chvíle. Já dělám věci od srdce a nerada se do něčeho nutím. Píšu, když se na to cítím, když mám na to náladu, když mám chuť se kreativně vyjádřit a vyřádit.

Konec roku byl horská dráha jak v práci, tak v osobním životě. Dělo se toho hodně a nebylo to moje nejšťastnější období. Vše na mě dolehlo a já byla většinu času hromádka neštěstí. Prosinec je od jisté doby nejtěžším, nejnáročnějším měsícem z celého roku a ani ten minulý tomu nebylo jinak. Vánoce jsem si ale užila, co nejvíce to šlo. Napekli jsme s taťkou pět druhů cukroví, opět za jeden jediný víkend - taková naše tradice už, dostala jsem krásný dárky, který jsem si přála, a bramborový salát, který doma máme každé Vánoce už od mého dětství, byl opět exkluzivní, takže za mě dobrý! 

Do roku 2021 jsem nevstupovala s nějakými přehnanými očekáváními, ani s klasickými frázemi, že bude snad lepší než rok předešlý. Jsem asi jedna z mála lidí, pro které rok 2020 nebyl vůbec tak špatný. Tak nějak jsem si ve svém životě udělala pořádek, uvědomila jsem si, kdo je pro mě důležitý a kdo mě spíše táhne dolů, skončila jsem v práci, která mě nenaplňovala, dostala místo ve skvělé firmě, kde 1. března oslavím rok, měla jsem kolem sebe skvělé lidi, díky kterým jsem zažila spoustu skvělých věcí. Do nového roku jsem vstupovala s pocity vděčnosti za to, co mám, a se zvědavostí, co mi 2021 přinese a kam se můj život bude ubírat. No a řeknu vám, dlouho jsem čekat nemusela a přišlo něco, čemu doteď úplně nerozumím, ale co je vlastně strašně krásný... Víte, jak se to říká, přijde to, když to nejméně čekáte. 

Na předminulý víkend jsem měla skvělé plány, ale jak už to někdy bývá, musela jsem je změnit a přesunout až na tento, který bude. Ten předminulý jsem nakonec strávila především ležením v posteli a koukáním na Netflix :D Mimochodem... Seriál Umbrella Academy, doporučuju! Skvělý! 

No a minulý víkend jsem strávila doma s rodinou. V týdnu jsem zvedla telefon a zavolala taťkovi, jestli můžu přijet, protože už rozhodně nechci být zase sama, zalezlá ve svém pokoji. Čas strávený na místě, kde jsem prožila většinu mého života, byl přesně to, co jsem potřebovala.


 
 
Tohle úterý jsem jela po delší době pracovně do Prahy, kde jsem strávila celý včerejšek. Bylo fajn zase vidět některé kolegy a kolegyně, ale bylo to náročné. Večer jsem přijela domů klasicky úplně vyřízená. Ale alespoň jsem si ještě zvládla vybalit věci z kufru s vidinou toho, že dnes budu opět balit. Na pět dní. Kdo mě zná, ví, jak moc nesnáším balení a jak mě to vždy stresuje :D Možná kdybych neměla pět tun oblečení, bylo by pro mě balení jednodušší a ne tolik stresující záležitostí. Možná. No každopádně, nějak jsem to zvládla. Teď tu sedím u mého stolu, jím večeři, mám plus mínus sbaleno a už se nemůžu dočkat zítřka.


Mějte se krásně, ráda jsem se zase po dlouhé době vypsala.

P.

Komentáře

  1. Ja ti uplne rozumiem. Myslim, že my blogerky máme občas také obdobia, ked sa nám nechce písať.. každá to už zažila. A ešte ked do toho prídu kadejaké udalosti z reálneho života.. tak je to zaujimave. Ja som mala taký jeden celý rok na blogu, ked som už myslela, že nebudem písať a pisala som tak 1 - 2 články za mesiac, dokonca som mala aj mesiac, kedy som nič nepridala, to bolo najviac za celé obdobie fungovania mojho blogu.
    Takže píš, ked máš náladu, ked chceš, a ked ta to bude bavit. Je zbytočné sa do niečoho nutit... ale na druhej strane mysli aj na to, že by bola hlupost zahodit niečo, čo si nejaký čas tvorila

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kéž bych napsala alespoň ten jeden článek za měsíc! :D U mě je to asi i tím, že pracuji na počítači a po práci už pak mnohdy nechci zase sedět u notebooku a něco na něm tvořit. A celá situace, která je teď ve světě, tomu určitě nepomáhá... Je to vše se vším, ale doufám, že se do psaní zase dostanu a bude mi dělat radost tak jako dřív. Zahodit to určitě nechci, v květnu oslaví můj blog 6 let, mrzelo by mě, kdybych na něj úplně zanevřela :)
      Děkuji za komentář, měj se krásně!

      P.

      Vymazat
  2. Ke mně období, kdy absolutně nemám fantazii a chuť psát, přicházejí ve vlnách docela pravidelně. Teď, asi tím, jak jsem neustále doma, jsou ale čím dál tím častější. Na jednu stranu si vždycky říkám, že když se do toho donutím, stejně to nebude stát ani trošku za to a budu z toho ještě víc frustrovaná, ale pak si vzpomenu na lidi, který na ten blog chodí a pravidelně ty články čtou. Lidi, díky kterým tohle vůbec můžu dělat. Jenže i tak jsem se naučila upřednostnit sebe a svoje pocity a vždycky to vyhraje. Někdy je to dobře, někdy ne. Ale o tom je život. Určitě ti rozumím a pokud se ti chtít nebude, nenuť se :) Ale jak říká Zuzka, byla by škoda to vzdát úplně ♥

    Pauline's Tiny World

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za komentář! :) Určitě nic vzdávat nechci, ráda bych postupně našla znovu tu chuť do psaní. Baví mě to, ale jak říkáš, musí na to být nálada a nesmím se do toho nutit, na výsledku by to bylo znát a neměla bych z toho celého tvůrčího procesu vůbec radost. Tak uvidíme, jestli se mi to podaří :)
      Měj se krásně a přeji spoustu motivace do psaní!

      P.

      Vymazat
  3. Ahojky,
    taky znám tu dobu, kdy se mi prostě nechce, nemám energii. Teď se mi píše dobře, mám nápady a energii, jen mi kvůli distanční výuce vadí to sezení u počítače. Doufám, že tvoje další dny budou jen a jen lepší:-) Měj se krásně!
    Hanka z blogu ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, já mám teď většinu dní home office a v rámci svojí práce sedím minimálně 8 hodin denně u počítače. Potom jsem ráda, že notebook zaklapnu, a tak nějak už nemám chuť psát články a zase u něj sedět :( Ale snad opět najdu tu chuť do psaní a dostanu se do toho, uvidíme :)
      Děkuji za komentář, měj se moc hezky, Hani!

      P.

      Vymazat
  4. Hmm ty perníčky voní i z obrazovky.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Moc děkuji za Vaše komentáře!