ROK 2018 - 3 MĚSÍCE, 3 ZMĚNY

9:34

Dnes je 2. dubna. To znamená, že z roku 2018 máme za sebou už tři měsíce (Proč to tak rychle utíká?) a zatím bych tento rok označila jako rok změn. Do dnešního článku jsem vybrala tři více či méně zásadní změny, které se v mém životě letos udály a o kterých vám teď povím víc :)

1. Dokončení studia vysoké školy
Nejdůležitější a zároveň nejnáročnější věc, kterou jsem tento rok zatím "musela" splnit. Celý prosinec byl šílený. Nejhorší měsíc v roce, i když i v tomto hektickém období se našly momenty, kterých si vážím a jsem za ně vděčná. Třeba takový Štědný den jsem i přes to všechno měla v rámci možností moc hezký. V prosinci jsem nevěděla, co dřív. Kupovat a balit dárky? Péct cukroví? Uklízet? Psát diplomku? Moji přátelé šli hodně stranou a spoustu "volného času" jsem věnovala diplomce. Odevzdávala jsem 3. ledna, což znamenalo, že ještě i na Silvestra jsem psala. Můj Silvestr vypadal asi tak, že jsem u psaní seděla celý den, večer jsem u toho popíjela vínko, aby se neřeklo, a asi v jednu ráno jsem usnula :D To prostě chcete! Ne.

Poslední týden před odezvádáním jsem u psaní seděla od rána do večera. Zapomínala jsem jíst, často jsem ani neměla na jídlo chuť, vypadala jsem hrozně, zhubla jsem, byla jsem vyčerpaná, pořád mě bolela hlava a skoro jsem nespala, protože jsem pořád myslela na to, co mi ještě chybí dopsat, upravit. Nevěřila jsem tomu, že tu diplomku dopíšu. A když ji o pár kilo lehčí dopíšu, udělám státnice? A pokud udělám státnice, zvládnu tu diplomku obhájit? Jaký posudek mi asi vedoucí napíše? A co oponentka? Samé otázky. Nejistota. Strach. 

A aby toho nebylo málo, večer z pondělí na úterý, dva dny před odevzdáním mi Word odmítal moji diplomku otevřít a všechny zálohy, které jsem ten den udělala, taky. Byla asi jedna ráno a já začala brečet a šíleně panikařit, že to je znamení a že to prostě nedopíšu. Nakonec jsem se uklidnila, zhluboka jsem se nadechla, trošku zagooglila a stáhla jsem si novější verzi Wordu, která ten soubor zvládla otevřít. Třikrát hurá. Mohla jsem pokračovat ve psaní a nepřišla jsem o to, co jsem za pondělí zvládla napsat.

Celé úterý jsem diplomku dolaďovala, taky jsem ještě dopisovala analýzu a závěr, který pro mě byl paradoxně jednou z nejtěžších částí, protože už mi to opravdu nemyslelo a docela mě tlačil čas. No a ve středu 3. ledna byl den D. Ráno jsem dala svoji práci na flešku, odevzdala ji do archivu, jela jsem ji nechat vytisknout a svázat a pak jsem jela rovnou do školy to moje "veledílo" odevzdat. Ten den už žádný problém nebyl, akorát jsem hned ráno zjistila, že jsem přetáhla asi o 5000 slov a že neexistuje jen spodní hranice, ale i horní :D Opět mě zachvátila panika, ale už prostě nebyl čas ani energie na smazání 5000 slov tak, aby diplomka dávala smysl a obsahovala vše důležité. Stála jsem si za tím, co jsem napsala, a jestli mě mají vyhodit kvůli tomuto, tak prosím. 


Myslela jsem si, že po odevzdání diplomky se dostaví úleva. No, nedostavila. Přijela jsem domů kolem druhé a vyčerpáním jsem na dvě hodiny usnula. Po probuzení jsem se začala prokousávat kupou materiálů ke státnicím. Ty jsem měla příští týden ve čtvrtek a potom v pondělí. Další dny pak tedy vypadaly dost podobně, akorát jsem se místo psaní učila. 

Prosinec a následně leden byly pro mě opravdu stresující měsíce a téměř veškerý svůj čas jsem věnovala škole. Nechtěla jsem nic podcenit, chtěla jsem vše zvládnout a po tolika letech úspěšně ukončit svůj studentský život. A povedlo se! 3. ledna jsem odevzdala diplomovou práci, zvládla jsem státnice, 30. ledna jsem svoji diplomku obhájila a 8. března jsem odpromovala. Teď už si místo dvou písmen píšu před jméno tři.




2. Nová práce
Ano, ono je sice fajn a uspokojící dokončit vysokou školu, ale jakmile zmizí stres se školou, objeví se další stres - hledání práce. Téměř každý den jsem se dívala na portály s nabídkami práce a pokud mě nějaká opravdu zaujala, odeslala jsem svůj životopis. Necelý měsíc po tom, co jsem úspěšně obhájila svoji diplomku, jsem měla pohovor. První a zároveň poslední. To dopoledne jsem si nechala udělat tetování a od tatérky jsem šla rovnou na pohovor :D Měla jsem ze sebe dobrý pocit. Nebyla jsem ani příliš nervózní, což mě docela překvapilo, protože já jsem hrozný stresař. Šla jsem to prostě zkusit. Moc jsem ale nevěřila v to, že to vyjde, ještě když jsem věděla, že zájem byl opravdu velký. No a když se do týdne nikdo neozval, už jsem s tím místem nepočítala. Za pár dní mi ale zazvonil telefon a já se dozvěděla, že tu práci mám. Ani se mi nesnilo o tom, že tak rychle najdu práci, která mě bude bavit a která nebude úplně mimo můj obor. Asi se na mě usmálo trochu toho štěstíčka.

 

3. Nové vlasy
Už jsem tady někdy na blogu psala, že pokud potřebuju nějakou změnu, často to odnesou moje vlasy. O tom, že se ostříhám, jsem přemýšlala už dlouho. Ve finále je to pro mě ale téměř vždy hodně spontánní rozhodnutí a většinou prostě jeden den vstanu a řeknu si "jo, dneska se ostříhám". Stejně jako minulou sobotu, kdy jsem vzala nůžky a opět jsem se ostříhala na mikádo. Ty dlouhé vlasy už mě nebavily, je s nimi hodně práce a už to prostě byla nuda. A víte co? Jsem ráda, že jsem to udělala. Dostala jsem a stále dostávám spoustu komplimentů a musím říct, že se s těmi novými vlasy cítím opravdu skvěle.

 

A co vy? Jak rok 2018 zatím prožíváte?

P.




Další články, které by se vám mohly líbit

6 komentářů

  1. Teda, to byly tři velmi plodné měsíce :) Gratuluju Ti ke všemu, co se podařilo. Ty stresy kolem školy jsou mi známé, já odevzdala mimulý týden bakalářku, bylo to náročné. Jak jsem ji odevzdala, tak přesně ty podobné myšlenky na státnice, obhajobu, oponenta, stres šel dál. Já jsem měla to štěstí, že státnice mám v červnu a ted jsem čerpala volníčko, na tu druhou práci, kterou píšu :D (studuju na obor, kde můžeme mít Bc. a Dis. titul za tři roky, ale musíme napsat i dvě práce) A tvoje nové vlasy se mi moc líbí :) hodně štěstí v práci!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju! A držím palce, ať se ti vše podaří! :)

      Vymazat
  2. tyjo, rok 2018 si měla zatím docela náročný! mě to samý koloběh čeká teď do června a upřímně se toho úplně děsím :D bakalářka, státnice, co přijímačky? mám záchvaty paniky snad každý den :D tak snad to taky zvládnu! :D jinak moc gratuluji ke všem úspěchům, jak k titulu, tak k nové práci! :) a ty nové vlasy ti moc sluší :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujuuu! To teda měla, ale jsem ráda, že jsem to zvládla :) A tobě držím moc palce, ať se ti daří! :)

      Vymazat
  3. No Petruško, konečně jsem se dostala také k nějakému Tvému článku, i když jich tu teď moc nebylo a je jasné proč! :) Jsem ráda, že jsi vše hezky zvládla, i když toho bylo hodně. Věř, že jsem si tím ale také prošla, konkrétně přesně před rokem. Tím, že jsem nastoupila na PhD jsem si práci nehledala, ale stále nevím kam mě vítr zavane a i to je občas hodně stresující... Každopádně Ti držím i nadále všechny palečky! :)
    P.S. Vlásky Ti moc sluší (i já je opět před rokem shodila! :D )!

    LifestyleBirdie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, bohužel jsem na blog neměla a nemám tolik času, kolik bych chtěla, a je to vidět :(
      Moc děkuju a držím palce i tobě! :)
      No, nepřekvapuje mě, že máme zase něco společnýho :D

      Vymazat

Moc děkuji za Vaše komentáře!

Blogerky.cz

Blogr.cz