Potetovaná

13:51

Tetování jsem chtěla už dlouho. Podle mě jsem o tom mluvila už takové dva roky. Možná i déle. Jelikož je to ale záležitost na celý život, potřebovala jsem si to pořádně promyslet a být si jistá tím, co si chci nechat vytetovat. A taky jsem se bála (posera), co si budeme. Jenže pak se to v životě najednou tak nějak semele, stanou se určité věci a vy najednou prostě víte, že tohle je ono. Že tohle je ta chvíle, kdy do toho máte jít.

A tak se taky stalo.

Včera jsme na třetí hodinu vyrazily s Terezkou do salonu St. Jane Tattoo. Terezka už tam jednou byla na svém prvním tetování. A teď jsem tam s ní šla já na svoje první tetování. Hned po příchodu do LOCAL BARBER SHOPU jsem se seznámila s usměvavou tatérkou Jančou, která se vzápětí vrhla na návrhy našich tetování. Terezce nakreslila krásný tetování na stehno přesně podle jejích představ a taky její druhé tetování - naše společné, s hlubokým významem pro obě. Slovo, které jsme si chtěly nechat vytetovat, jsme měly vymyšlené a na zbytku jako místě, velikosti a stylu písma jsme se pak shodly okamžitě. Naprostá souhra. A já si jen v duchu řekla: "Jo, tohle je přesně ono. To chci mít na svým těle." 

První jde na řadu Terezka. Já samozřejmě vše poctivě dokumentuju a s občas lehce vyděšeným výrazem sleduju, jak jí na stehně a na ruce vzniká něco naprosto krásnýho. 


Nadšená Terezka má po a najednou se role mění. Teď si do křesla sedám já a dobře, přiznávám, že když jsem si do něj sedla a položila jsem ruku na podpěrku, tep jsem měla podle mě tak 180. Měla jsem strach. Z neznáma. Z bolesti. Z toho, že budu brečet :D Obě holky mě ale ujišťují, že to na té ruce vůbec nebolí. Věřím jim. Ozývá se zvuk strojku, můj tep se zrychluje a Janča jde na to. Ufff.


 
No a za pár minut je hotovo, já s úsměvem na tváři koukám na svoje nové tetování a nadšeně vykřikuju: "Juchůůů, zvládla jsem to!" :D

Určitě vás bude zajímat, jestli to bolelo. Samozřejmě záleží i na místě a na tom, jaký máte práh bolesti. Já, když se něčeho bojím, představuji si to úplně nejhorší na světě a pak jsem překvapená, že to tak hrozné vlastně nebylo. A to přesně byl případ i mého prvního tetování. Bolest jsem vážně čekala tak 10x horší. Není to sice nic, co bych si úplně užívala, ale dokážu si představit mnohem horší bolest.  

A za ten výsledek to prostě stojí.


Ještě jednou bych moc chtěla poděkovat Janči za tetování (z kterýho jsem naprosto odvařená a na který koukám asi tak 10x za hodinu) a za její přístup. Skvělý člověk. Budu na svoji první tetovací zkušenost s radostí vzpomínat. A doufám, že jsme se s Jančou neviděly naposledy.

A taky samozřejmě děkuju Terezce. Za to, že je tu pro mě, a za to, že mě popohání a dodává mi odvahu. A vlastně tak nějak za všechno.

N A V Ž D Y.

P.

Další články, které by se vám mohly líbit

16 komentářů

  1. Já bych na tetování asi neměla odvahu, ale když je to jen decentní nápis, jako máš ty, líbí se mi to. Nějaké mapy přes celá záda, to je otřesné. Až budou dotyční staří a nebude poznat, o jaký obrázek se jedná, to už tak hezké není :-)
    All my cosmetics

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však já odvahu taky sbírala hodně dlouho, ale jsem moc ráda, že jsem do toho šla :) A s tím stářím to tak vůbec neberu. Člověk stejně nikdy neví, jak dlouho tady bude, a pokud se mu to líbí teď, tak za mě proč ne :)

      Vymazat
  2. Měla jsem to stejně... na první tetování jsem šla s tím, že to bude bolet tak, že i omdlím. Tak drastické to samozřejmě nebylo, hlavně mé první tetování je jen na žebrech a je maličké. Tetování samozřejmě bolí, je to zásah do kůže... jehlou. Na druhou stranu, pro většinu lidí to není nic, co by nemohli unést:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Jak jsem psala, není to nic, co bych si užívala, ale dá se to vydržet :) Navíc já si prý zvolila dobrý místo, kde to údajně bolí méně než na některých jiných :)

      Vymazat
  3. Hezké tetování :) Já jsem už několik let rozhodnutá o tom, co chci, a kde ho chci. Nejprve jsem si ho chtěla dát jako dárek k osmnáctinám, ale nějak to nevyšlo, tak doufám, že co nevidět se to změní a já budu taky "potetovaná" :D

    http://elisminarova.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju!
      Tak doufám, že pak bude na blogu článek, ať si počtu, jak jsi to zvládla ty :)

      Vymazat
  4. To je super, že ses k tetování odhodlala! Tvoje tetování se mi moc líbí. Už pár roků si pohrávám nad tím, že bych šla na tetování taky, jenže si pořád nejsem jistá tím, jestli to, co chci, je pro mě to pravé... Musím si to ještě promyslet :)

    O tom, jak jsem vykročila ze své komfortní zóny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :)
      Určitě promysli, není kam spěchat :)

      Vymazat
  5. Tetování je moje slabost a i když to někomu může přijít přehnané, své první jsem dostala od mamky k 15. narozeninám. Byl to nápis Hope, který vznikl v jedné těžší životní situaci nás všech a pro mě to byl útěk od psychické bolesti k fyzické. To tetování moc miluju a připomíná mi, že v životě přijde spousta těžkých momentů, ale že jsme dost silní na to je zvládnout :) Teď už mám dvě, každé pro mě něco znamená. Tvé tetování je krásné, a úplně chápu, že jsi se bála. Já jsem chtěla po tatérovi, aby mi to zkusil na to místo bez barvy, abych si to kdyžtak mohla včas rozmyslet :D No měli ze mě srandu, ale na ruce to fakt nebolí :)

    Pauline’s Tiny World♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezký, že jsi ho dostala od mamči, a ještě když má pro tebe takový význam :)
      A moc děkuju :)

      Vymazat
  6. Jůůů, to je krásný. Fakt moc povedený.
    Já bych taky chtěla tetování a vím i co by to bylo, ale ještě si úplně nejsem jistá místem a tím, jak by to úplně mělo vypadat. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Tohle je nádherný! Jemný, elegantní a hlavně je to česky :) Fakt krásná práce a krásnej výběr.
    Jinak já a kérky, to je příběh sám o sobě :D Mám v plánu tři a pořád jsem říkala, že jakmile oslavím 18, tak půjdu na první. No o rok a pár měsíců později a furt nic :D Nějak se k tomu nemůžu dokopat, ale určo se k tomu jednou donutím :D

    Karolína & Maličkosti ze života

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V jiným jazyce jsem tetování nechtěla :) A moc děkuju, jsem ráda, že se líbí! :)
      Naprosto chápu :D Já už plánuju další :D

      Vymazat
  8. Krásné tetování i článek! A je fajn, že jsi tam nešla sama, ale s kamarádkou, která tě mohla případně podržet. ♥
    btw Úplně obdivuju handwritten tattoos, takže můžu jenom plakat nad tou krásou a závidět.
    jsem Katrin

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za Vaše komentáře!

Blogerky.cz

Blogr.cz